Přeskočit na obsah

Mapy pojmů – mediální autoportrét

Zpracovala: Petra Vaňková

Věk (stupeň školy)

  • 2. stupeň ZŠ (v tomto případě pro 9. třídu ZŠ)

Vstupní požadavky na žáky

  • Žák umí běžným způsobem pracovat s počítačem, resp. pracuje v prohlížeči a s konkrétní online aplikací (Nákresy Google, WordClouds).
  • Žák má vlastní přihlášení ke Google aplikacím (nejlépe školní účet).

Cíl aktivity

  • Žák strukturuje (velikostí písmem a jinak graficky) pojmy, které souvisí s vlastním mediálním autoportrétem.
  • Žák vytvoří v online aplikaci pomocí pojmů vlastní mediální autoportrét.

Rozvíjené kompetence

1. kompetence k učení

  • souvisí s průřezovým tématem mediální výchova

2. kompetence sociální a personální

  • řízení svého jednání, vlastní rozvoj
  • analýza vlastního pohledu na své preference v oblasti médií

3. digitální kompetence:

  • komunikace a kolaborace
  • sdílení prostřednictvím digitálních technologií
  • spolupráce prostřednictvím digitálních technologií

4. digitální kompetence: informační a datová gramotnost

  • správa dat a obsahu

5. digitální kompetence: technologická kompetence

  • práce s aplikacemi
  • práce s PC nebo mobilním dotykovým zařízením

Potřebný HW a SW

  • aplikace Nákresy Google, popř. online aplikace WordClouds (https://www.wordclouds.com/)
  • PC nebo mobilní dotykové zařízení s připojením k internetu

Průběh výuky

Před samotnou realizací výuky na dané téma by se žáci měli seznámit s různými typy médií a jejich působením a vlivy, popř. historickými souvislostmi, které ukazují rozvoj jednotlivých médií a jejich vliv na společnost. Když žáci pochopí, jaký vliv mají média na současnost (např. masmédia, internet), měli by se zamyslet nad vlastním vnímáním médií a nad tím, jak jejich jednání ovlivňují zprávy, novinky, videa, seriály či obecněji sociální média. Prostřednictvím cloudových aplikací mají žáci za úkol reflektovat vlastní náhled a preference médií a pořadů a zamyslet se tak nad samotným působením medií na svou osobu.

Příprava na výuku

Tato práce by měla žáky také nasměřovat ke strukturaci vlastních myšlenek, respektive pojmů, které se jim vybaví v souvislosti s vlastním přijímáním médií. Souhrnně pak vytváří mapu pojmů, kde je důležitost jednotlivých pojmů či myšlenek vyjádřena pomocí velikosti písma. Doporučuje se, aby učitel prostředí, ve kterém budou žáci mapu pojmů připravovat, nejprve vyzkoušel. V tomto materiálu jsou představeny dvě možnosti: Nákresy Google a WordClouds.


První z možností vyžaduje přihlášení k účtu Google a základní orientaci v aplikacích vkládaných na disk Google. V tomto případě se učitel musí zorientovat v samotném prostředí aplikace, která je velmi podobná různým jednoduchým grafickým prostředím. Zde se předpokládá volnější možnost pro strukturaci pojmů, jejich rozmístění a zahrnutí do celého konstruktu. Žák tedy volí celé formátování písma a jeho rozmístění podle svých preferencí. Vhodné je žáky směřovat k tomu, aby pojmy umisťovali do jednoduchého předem nakresleného obrázku (např. nákres tabletu, televize, konkrétního loga). Žáci pak mohou jednodušeji v průběhu celé práce měnit formátování textu a jeho uložení na konkrétní místo.

WordsClouds umožňuje odlišný přístup. Žáci nejdříve volí pojmy a jejich důležitost ve vlastním uvažování a aplikace pojmy sama rozmístí do vybraného tvaru. Pro žáky je komplikovanější vybrat správný tvar a generování uspořádání pojmů – může se stát, že některé pojmy aplikace vynechá.

Průběh a organizace výuky

Na realizaci samotné aktivity se předpokládá jedna až dvě vyučovací hodiny dle toho, kolik času dá učitel žákům na vlastní kreativní práci a jaký nástroj je pro aktivitu zvolen. Pro práci s Google nákresy jsou vhodnější dvě vyučovací hodiny. Při práci s WordClouds postačuje jedna vyučovací hodina.

Po probraném tématu média by měl být žákům zadán problém: Jak na tebe média působí? Zároveň učitel zběžně vysvětlí způsob, jak by měli žáci postupovat. Je vhodné ukázat, jak vypadají mapy pojmů a kde se s nimi žák může setkat (např. nejstahovanější písničky na konkrétním portálu).

Postup:

  • Představit problém.
  • Ukázat a vysvětlit, co si žáci mají představit pod mapou pojmů.
  • Ukázat a představit prostředí, ve které mají vytvořit svou mapu pojmů.
  • Stanovit čas, který mají žáci na vypracování dané aktivity.
  • Stanovit minimální počet pojmů, který by měli žáci využít.
  • Stanovit místo (např. online složku), kde budou výsledné mapy pojmů uložené (v konkrétním formátu, např. jpg, png).

Příklady map pojmů žáků:

Obrázek 34: Příklad CloudWords

 Obrázek 35: Příklady – Google nákresy

Reflexe učitele

Učitel musí velmi kontrolovat, zda se žáci opravdu drží tématu, resp. zadané problematiky, zda dodržují stanovené počty pojmů a zda opravdu využívají velikost písma jako nástroj pro odlišení toho, jak je pro ně konkrétní pojem důležitý.

V nástroji Wordclouds je velmi výhodné volit velké množství pojmů, v opačném případě se velmi často stává, že některé pojmy nástroj do mapy pojmů nevygeneruje.

Kromě samotného přemýšlení žáků nad vlastním mediálním portrétem může učitel velmi dobře sledovat posun žáků v myšlení a v tomto případě i ve využívání technologií, změny ve využívání sociálních médií a preference žáků z hlediska využívaných typů a druhů médií.

Na co si dát pozor

  • Zapomínání hesel žáků pro přístup do účtu Google.
  • Počáteční orientace žáka v prostředí.
  • WordClouds nekreslí všechny pojmy.

Alternativní řešení

  • Lze modifikovat pro libovolný předmět a téma, kde je potřeba strukturovat pojmy podle důležitosti.

Další online nástroje pro strukturaci informací: