18 ODSTÍNŮ CLOUDOVÝCH TECHNOLOGIÍ

Cloudové technologie (z angl. cloud computing) jsou jedním ze současných trendů v přístupu k práci a využívání technologií. Vzhledem k tomuto vlivu na komerční i nekomerční sektor se dá předpokládat, že i v blízké budoucnosti bude hrát důležitou roli i ve vzdělávání. Tomu přispívá kromě jiných vlivů i všeobecná digitalizace soukromé a veřejné sféry, vzdělávání neopomíjeně. Školy v současnosti provozují webové stránky, profily na sociálních sítích, komunikují elektronicky, spolupracují s okolím prostřednictvím informačních systémů, podporují výuku prostřednictvím online prostředí. A tak tyto aktivity by měly pronikat (a pronikají) i do samotných výukových hodin v různých tématech jako podpora výuky i cílené využití konkrétního nástroje v souvislosti s obsahem výuky. Hledání průniků mezi obsahem výuky, využití digitálních technologií a cloudových technologií se zdá být v souladu i s rozvojem digitálních a informační gramotnosti žáků, či informatického myšlení. Důležité je zároveň neopomíjet i užitečnost v dalším vzdělávání, stejně jako v běžném životě, do kterého technologie stále více zasahují.

Vliv technologií na současný život je nezpochybnitelný a přesahuje z primárně informaticky zaměřených předmětů celým vzdělávacím systémem. V České republice postupně probíhají již řadu let snahy o změnu Rámcových vzdělávacích programech. Tento proces je dlouhodobý a reaguje na Strategii digitálního vzdělávání, která je platným dokumentem do roku 2020. Na ni plynule navazuje Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, jejíž hlavním cílem je

• více se zaměřit na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život a
• snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálů žáků a studentů.
  
  

Tyto strategie jsou jistě plně v souladu s možnostmi rozvoje digitální gramotnosti ve vzdělávání již od mateřské školy. Digitální gramotnost se však předpokládá jako mezipředmětová kompetence, která je jednou z nutných a nepostradatelných kompetencí 21. století. Rozvoj digitální gramotnosti je reakcí na potřeby společnosti. Využívání digitálních kompetencí může poskytnout vědomosti a dovednosti zprostředkované digitálními technologiemi a jejich další rozvoj pro učení, a to jak ve formálním, neformálním či informálním vzdělávání. “Informatika” jako předmět však nepředpokládá pouze rozvoj digitální gramotnosti u žáků, ale měl by být více zaměřen na informatické myšlení (computational thinking).

Členové Národního kabinetu v rámci projektu SYPO hledali pro příručku téma, které by mohlo být užitečné jak pro učitele Informačních a komunikačních technologií, tak být podnětné pro učitele dalších předmětů, kteří by rádi využili digitální technologie v edukačním procesu. Téma, které by umožnilo propojit digitální gramotnost i informatické myšlení, se nakonec ukázalo i takové, které vystihuje změnu chápání technologií. Jsou to cloudové technologie. Ty z velké části ovlivňují náš život v digitálním světě. Člověk už nemusí všechna data shromažďovat na CD, externích discích nebo na pevném disku počítače, ale dost často začíná využívat datových center různých poskytovatelů. Uživatelé se pak stávají více flexibilní, kdy pod svým účtem na jakémkoliv zařízení mají k dispozici jednotlivé aplikace, či soubory.

Z hlediska rozvoje digitální gramotnosti cloudové technologie nejvíce přispívají k rozvoji kompetencí: Informační a datová gramotnost, Komunikace a kolaborace, Tvorba digitálního obsahu. Dotýkají se i kompetence Bezpečnost, která souvisí s chováním v digitálním světě a budování vlastní digitální identity. Z hlediska informatického myšlení se pak jedná hlavně o práci s problémem, jeho popisem, analýzou a hledaní různých jeho řešení, resp. postupů, které vedou k jeho řešení. K tomu jsou využívané různé prostředky a prostředí, ve kterých je možné realizovat nácvik práce s problémem, rozklad na menší části, či plánovat postup svého řešení.

Příručka si klade za cíl ukázat různé možnosti využití cloudových technologií a uvést různé online aplikace pro využití ve výuce různých předmětů. Nejsou zde však představovány pouze nástroje, či aplikace, ale cílem je tyto prostředky představit v souvislosti s různými tématy jako aktivitu do konkrétního předmětu. Jednotliví autoři tak přistupují k práci s cloudovými technologiemi v různých předmětech odlišným způsobem, ale vždy s ohledem na konkrétní obsah daného předmětu, resp. oboru.  Jak je tedy vidět, příručka nemá oslovit pouze učitelé informatických předmětů, ale také učitele dalších předmětů, kteří se chtějí inspirovat nápady pro svou výuku realizovanou prostřednictvím cloudových technologií.